|
|
Dezinformace v našem životě a ve škole
Kučáková, Aneta ; Samek, Tomáš (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem dezinformace ovlivňují myšlení a chování lidí psychologického a sociologického hlediska Vymezuje základní pojmy, které jsou často skloňovány v dnešním mediálním světem jako fake news, propaganda, trolling a další. Dále se zabývá tím, jak dezinformace přijímají různé společenské skupiny a proč jim podléhají. V navazující části vysvětluje na základě odborných názorů roli médií současné společnosti z hlediska toho, jak média přispívají ke společenské soudržnosti, ale také k jejímu rozdělení. Podstatným bodem je přístup státu k dezinformacím a celkově pojetí svobody slov na sociálních sítích, kde je často zneužívána zá účelem šíření lživých nformací. Stěžejní část práce se věnuje oblasti školství, konkrétně vztahu učitelů a škol výuce mediální výchovy praktické části se opírá o rozhovory s učiteli různých typů škol, kteří odpovídají na otázky spojené s výukou mediální výchovy. Snahou rozhovorů je především propojení s částí a získání dalších podnětných názorů k danému tématu. Diplomová práce dále popisuje vybrané výukové aktivity, které demonstrují možné cesty, jak propojit mediální výchovu s výukou dějepisu a občanské výchovy. Cílem diplomové práce je také najít řešení, jenž by vedlo ke změně ce olečenského přístupu mediální tnosti, bez níž nel dnešním světe obstát.
|
|
|
Hnutí za občanská práva v Severním Irsku a jeho zobrazení v místním dobovém tisku
Brčáková, Anna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním obrazem severoirského hnutí za občanská práva v místním dobovém tisku. Skrze metodu kvalitativní obsahové analýzy a s využitím konceptu rámování jsou v práci zkoumány články reagující na pět vybraných klíčových událostí hnutí v průběhu let 1968 až 1969. Konkrétně jsou jimi Caledonský protest, první pochod za občanská práva, pochod za práva v Derry/Londonderry, ohlášení reformního pětibodového plánu a pochod Lidové demokracie. Práce si klade za cíl odhalit rozdíly v mediálním pokrytí daných událostí v periodikách odlišného socio-politického zaměření. Tomu odpovídá výběr tří nejčtenějších severoirských deníků s odlišnou redakční ideologií - tradičně unionistický The News Letter (Belfast Newsletter), nacionalistické The Irish News a liberálně unionistický The Belfast Telegraph. V analýze je zohledňován počet, délka a umístění článků, které napovídá důležitost událostí pro periodika. Hlavní pozornost je však věnována stanovisku novin ke hnutí, a proto je využíván systém kategorií znázorňujících sympatie či antipatie k událostem. Dále jsou v práci definovány rámce používané periodiky k zobrazení událostí. Záměrem práce je tak poukázat na to, jak je skrze užití odlišných rámců a narativů formováno odlišné vnímání reality hnutí.
|
|
|
Diskurzivní analýza populismu v prezidentských volbách v USA
Vaňhal, Miroslav ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Císař, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice populismu v politice. Je designována jakožto prozkoumání diskurzu tohoto fenoménu v rámci prezidentských voleb v USA uskutečněných v roce 2020. Cílem práce bylo identifikovat, popsat a porovnat využití populistických prvků oběma hlavními kandidáty na prezidenta. Hlavním východiskem se stala teorie Case Muddeho. Teoretická část se člení na dvě kapitoly, v jejichž rámci se věnujeme tématům populismu a kontextu americké společnosti. Tyto segmenty představují a definují zásadní koncepty, které jsou následně využívány. Praktická část je rovněž rozdělena do dvou úseků. Nejdříve jsou prezentovány různé metodologické aspekty týkající se našeho kvalitativního výzkumu. Ten je založen na analýze dvou prezidentských debat prostřednictvím diskurzivně-historického přístupu kritické diskurzivní analýzy. Proto se v následující části věnujeme analýze a interpretaci získaných dat. Výstupem tohoto procesu je prozkoumání diskurzu a popsání i kontrastování populistických tendencí Joe Bidena a Donalda Trumpa. Analýza vykázala přítomnost populistických prvků v obou kampaních. Specificky, Bidenovo pojetí lidu je převážně populistické, kdežto jeho přístup k elitám a vůli lidu je dosti pluralistický. Spadá do inkluzivní části spektra. Trumpova koncepce lidu je dosti pluralistická,...
|
|
|
Kulturní reprezentace rozdělené společnosti; Případová studie - Izrael v ČR
Pánek Jurková, Jitka ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Budil, Ivo (oponent) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
MSc. Jitka Pánek Jurková Kulturní reprezentace rozdělené společnosti na příkladu Izraele v České republice Abstrakt: Dizertační práce zkoumá kulturní reprezentaci Izraele v České republice z antropologické perspektivy. Jedním ze základních teoretických východisek práce je rozlišení mezi dvěma pojmy: 1) kulturní diplomacií, která je definována jako vládou zprostředkovaná komunikace se zahraničním publikem skrze kulturu, a 2) kulturní reprezentací státu. Tu práce definuje jako výslednici různých narativů, jejichž prostřednictvím se aktéři vztahují k danému tématu a veřejně tak projevují své sebeporozumění. Dizertační práce je na aktéry zaměřenou analýzou. Zabývá se izraelskými vládními institucemi, umělci zapojenými v oficiálních reprezentačních aktivitách, diasporou, publikem, českými nevládními aktéry včetně pro-izraelských skupin, hnutím BDS a dalšími. Metoda práce kromě analýzy veřejně dostupných zdrojů vychází zejména z etnografického pozorování kulturních aktivit aktérů. V rámci zkoumání historie česko-izraelských bilaterálních vztahů a jejich dopadem na současnou izraelskou kulturní reprezentaci dochází práce k tomu, že zdánlivou blízkost obou států oslabuje měnící se kontext. Jeho důsledkem je "falešná familiarita," která je překážkou účinné kulturní diplomacie. Výzkum se soustředí na faktor hlubokého...
|
host ::
RSS.